papirovalodka.wordpress.com

Archiv

15. 1. 2013 21:57
Rubrika: Střípky

Byla bezesporu dokonalá. Stačil jediný pohled a každý si to musel uvědomit. Zraky kolemjdoucích se po ní často obracely v němém zaujetí. Málokdo nezvolnil rytmus svého kroku, když ji míjel. Muži pootáčeli hlavy, aby se alespoň na pár vteřin mohli…


17. 9. 2012 20:54
Rubrika: Postřehy

Mám ráda fotky. Barevné i černobílé, staré i nové, lesklé i matné, vážné i rozesmáté, ty profesionální i ty letmo zachycené. Momentky ze života, střípky zastaveného času, odlesky minulých okamžiků. Nejlépe na papíře, prosím – takové, které si můžete…


13. 4. 2012 20:46
Rubrika: Postřehy

Kdo mě zná, ví, že ráda kreslím. I když mě kreslit nikdo neučil a kromě školní výtvarky jsem úplný amatér, touha zaplnit prázdný papír tisíci čar a spoustou barev mě provázela od malička. A i teď, když už běhám po světě osmnáctý rok, si vždycky…


8. 2. 2012 10:36
Rubrika: Moje povídky

Občas přidávám ke svým příběhům nějaký průvodní komentář. Tentokrát - to nechám radši na vás... Příjemné čtení!


13. 12. 2011 16:41
Rubrika: Moje povídky

Tak jsem zase jednou nechala prsty rozběhnout po klávesnici :-) Přeju vám příjemný čtení... a vždycky dost síly odpustit.


13. 11. 2011 10:59
Rubrika: Fejetony

Přátelé, co takhle to tady trochu odlehčit...? Plesová sezóna nám začne co nevidět a mnozí budou na parketě lovit v paměti kroky z tanečních. A protože moje vzpomínky na taneční jsou staré teprve jeden rok, napadlo mě, že bych se mohla o pár…


2. 10. 2011 10:54
Rubrika: Moje povídky | Štítky:

,,Prosímtě, Péťo, proč pořád sbíráš ty pitomé kaštany?! Přijdu kvůli tomu určitě pozdě...!"Mladá žena nervózně podupávala nohou, až se klapot vysokého podpatku rozléhal ulicí, a zamračeně pozorovala ubíhající vteřinovku na svých hodinkách. Její asi…


20. 7. 2011 18:29
Rubrika: Střípky

Už dozněly poslední písničky u táboráku, poslední opozdilci zalezli do stanů, zhasla už všechna světýlka baterek. Celé tábořiště se pomalu ukládá ke spánku. Ještě před chvílí se ze stanu holek ozývalo tlumené chichotání a u kluků kdosi křičel ze…


28. 5. 2011 23:49
Rubrika: Střípky

Město je plné anonymních tváří. Je zvláštní, jak snadno si člověk v té neuvěřitelné spoustě lidí může připadat sám. Přitom stačí jenom otevřené oči a srdce – a můžeme žasnout nad tím, kolik společného můžeme mít i s doposud úplně neznámým člověkem...


26. 3. 2010 18:19
Rubrika: Fejetony | Štítky: fejetony

Starší (ale v čase jarních úklidů aktuální) fejetonek... třeba někomu zlepší náladu.


Autor blogu Grafická šablona Nuvio