Dokonalost?

Byla bezesporu dokonalá. Stačil jediný pohled a každý si to musel uvědomit. Zraky kolemjdoucích se po ní často obracely v němém zaujetí. Málokdo nezvolnil rytmus svého kroku, když ji míjel. Muži pootáčeli hlavy, aby se alespoň na pár vteřin mohli pokochat krásou jejích dokonalých křivek, zatímco oči procházejících žen se v tom letmém pohledu zužovaly nepřiznanou závistí. Její až neuvěřitelně dlouhé nohy se všem vystavovaly na odiv v botách prestižní značky, jejichž cenu si kolemjdoucí netroufali ani odhadnout. Nekonečně vysoké jehlové podpatky zdůrazňovaly štíhlost nohou a souměrnou postavu s bezchybnými proporcemi tak činily ještě vyšší. Úchvatné šaty, nejdražší model letošní sezóny, do kterých se toužily zahalit dívky i ženy, obepínaly její vosí pas; velkorysý výstřih dával vyniknout plnému dekoltu. Na labutí krk ovinutý šperkem z několika drahých kovů dopadaly bohaté platinově světlé vlasy v lesklých vlnách. Dokonalý profil nosu, pravidelné rty zářící svůdnou červení, hladká pleť bez jediné poskvrnky. Pod perfektní křivku obočí a clonou nadpozemsky dlouhých řas se leskly SKLENĚNÉ oči. Zcela nehybné, jako celé její plastové tělo umístěné na sádrovém podstavci. Bez jediného mrknutí upírala svůj prázdný pohled skrz vyleštěné sklo obchodní výlohy do rušné ulice...

Dokonalost?
Neexistuje.
Bohu díky...

J.M. ☼ ☼ ☼

 (pozapomneutá črta z mého starého deníku inspirovaná procházkou po londýnské Oxford Street)